Město Tisá
Historie
V oblasti, kde leží Tisá, se někdy kolem roku 500 zastavila část slovanského kmene – hledali nový domov. Zřejmě už z té doby pochází název obce, neboť místo bylo v hraničních spisech zaznamenáno jako „Tesk“, což pochází ze slovanského tes nebo tis. Vysvětlení je jednoduché, území bylo mohutně porostlé tisem.
Větvičky tisu se později dostaly také do znaku a vlajky obce, jsou tři, což symbolizuje tři obce, pod Tisou spadá Rájec a Ostrov. Tento obecní znak a vlajku Tisá získala v roce 1998.
Ve 14. století patřila rozlehlá oblast kolem Děčína Vartenberkům. Právě ti nechali u Tisé postavit tvrz Šenov, která měla chránit solní stezku. Sousední ves Šenov si své jméno zachovala až do půlky 16. století.
Oblasti se dařilo za vlády rytířů z Bünau – Bynova, a to jako po kulturní, tak po hospodářské stránce. Paměti hovoří o nebývalém rozmachu. V dřívějším Šenově dal v letech 1554 – 1557 Günter I. vystavět zámek s lutherským kostelem, farou, školou a pivovarem. Se stavbou zámku dostala nový název i ves – říkalo se jí Schönstein.
Jenže v polovině 17. století se tudy prohnali Chorvati a Švédové a všechny budovy včetně zámku a kostela tu byly vypáleny. Tím pozbyl Šenštejn významu a zůstal jen jako část Tisé.
Další zlom pro Tisou přišel kolem roku 1750, kdy místní obyvatelé hledali zdroj obživy. Právě v té době tu začaly vznikat první manufakturní továrničky na výrobu knoflíků. Později se výroba přesunula do velkých továren a v Tisé se začala psát významná knoflíkářská historie.
Ve středu obce Tisá stojí kostel svaté Anny z roku 1786 se dvěma litinovými zvony vyrobenými v chabařovických ocelárnách Arnold-Kress (z roku 1922) a jedním malým od Františka Herolda z Litoměřic (z roku 1859).
